Obrázky

Hrad Bítov

Adresa: Státní hrad Bítov, Bítov, 671 10
Telefon pro rezervace: +420 515 294 622
E-mail: bitov@pambr.cz
WWW: www.hradbitov.cz/

Popis: První písemná zmínka o Bítově pochází ze zakládací listiny kapituly ve Staré Boleslavi, datované k roku 1046. Jádro listiny dovoluje předpoklad, že hrad Bítov byl založen knížetem Břetislavem I. Souvislá pevnostní linie hradů chránících česko-rakouskou hranici se zde, na řece Dyji, ustálila na počátku 12. století. Je zajímavé, že podobný pevnostní val vznikl i na rakouské straně k jejich obraně před českými útoky.

Po vymření Přemyslovců po meči se hned od roku 1307 dostává hrad jako léno do rukou staropanského rodu Lichtenburků pocházejících ze široce rozvětvené české rodiny pánů z Ronova. V roce 1278 získává Bítov Rajmund a stává se zakladatelem moravské větve Lichtenburků. Za Rajmunda doznal hrad významné přestavby – centrum se přesouvá do vyšší části ostrohu, východním směrem, kde je zbudováno mohutné opevnění s dalšími třemi věžemi a novým obytným stavením.

Zajmundovi synové Smil a Čeněk se na hradě usadili natrvalo a začali se nazývat Bítovští z Lichtenburka. Posledním mužským dědicem byl Jindřich z Lichtenburka. Zemřel 29. září 1572. Dědičkami se staly jeho sestry.

Bítov byl v držení Ludmily, která jej roku 1576 prodala rakouskému šlechtici Wolfu Streinovi ze Švarcenavy. Po získání zámku v Uherčicích zde nechal nákladnou přestavbou zbudovat renesanční sídlo v severoitalském stylu s arkádovými dvory a zahradami. To jej spolu s náročným životem renesančního kavalíra finančně zcela vyčerpalo, zadlužil se a musel rodové statky rozprodat. Bítov prodal jako první z větších statků v roce 1612.

Bítovské panství koupil Fridrich Jankovský z Vlašimi. Moravský vlastenec Fridrich nechává vystavět na jižních hradbách hospodářské křídlo s vyhlášeným pivovarem. Jeho syn Hynek - císařský rada a poradce císaře Ferdinanda III. píše na Bítově první česky psané Hipologické dílo Apotéku koňskou. Roku 1638 rozšiřuje hradní kostel a buduje hradní palác s arkádovým nádvořím a prochoditou věží. Zřizuje nový vstup do hradu a staví k němu vstupní most. Z venkovní části střelecké zdi buduje tzv. švédskou kapli. Po jeho smrti přechází hrad na jeho syna Maxmiliána Arnošta I. ten se však pomátne na rozumu a hrad spravuje jeho choť Alžběta. Po Maxmiliánově dceři Marii Johanně provdané hraběnce Cavriani se hrad po dlouhém dědickém sporu dostává na zásah Marie Terezie do rukou synovce Maxmiliána Františka hraběte z Daunu.

Daunové patřili k starobylým rodům původem z porýnského městečka Daunu. Traduje se, že název Daun pochází od keltského "Dune", což znamená kopec. Největší společenský vzestup prožili v době třicetileté války, kdy byli především za vojenské služby povýšeni do hraběcího stavu. Hrad prochází gotizujícími úpravami včetně interiérů paláce. Po Daunech dědí hrad Haugwitzové.

I Haugwitzové jsou starým, původně slovanským rodem, pocházejícím zřejmě z Míšně. V roce 1752 koupili hrabata Haugwitzové panství Náměšť nad Oslavou. Právě sem stěhují zařízení Bítova včetně rozsáhlé sbírky zbraní. Nejznámější osobou rodu se stal vynikající státník Bedřich Vilém, český a rakouský kancléř, rádce Marie Terezie, od roku 1759 nositel řádu zlatého rouna, tvůrce osvícenských reforem.

Od Haugwitzů koupil Bítov za tři miliony korun již roku 1906 Jan I. hrabě Zamojski z malopolského šlechtického rodu, působícího v Polsku, v Rusku i v Rakousku. Zamojští se proslavili jako významní polští státníci i vojevůdci. Byli na Bítově jen 2 roky, po té hrad přechází na Františka knížete Radziwilla.

Knížata Radziwillové mají původ na Litvě a jsou jediným knížecím rodem v dějinách Bítova. Jiří byl dokonce jako kardinál, vilniuský a krakovský biskup údajně navržen na papežský stolec. Bítov převzal roku 1908 mladý kníže František, synovec Jana hr. Zamojského, známý konservativní politik a vůdce polské aristokracie. František prodává Bítov rakouskému velkoprůmyslníkovi, sudetskému němci Jiřímu Karlu staršímu baronu Haasovi z Hasenfelsu.

Haasové byli rodina statkářů ze západních Čech. August Eusebius zdědil porcelánku ve Slavkově nad Ohří. Jeho syn Georg starší vystudoval chemii na vídeňské polytechnice. Převzal otcovu porcelánku a spolu se svým bratrancem Janem Czjzkem založili roku 1867 firmu Haas a Czjzek, která se stala největším výrobcem porcelánu v celé Habsburské monarchii. Roku 1899 byl Georg Haas povýšen za obchodní zásluhy o říši do šlechtického stavu s predikátem a roku 1908 byl dokonce povýšen do stavu svobodných pánů. Bítov koupil pro svého stejnojmenného syna, který se stal posledním soukromým majitelem hradu. Rodinu Haasů s naším hradem spojila náhoda – všimli si inzerátu, nabízejícího bítovské panství v novinách! Haasové vlastnili vedle západočeských statků a Bítova též vyhlášený obchodní palác - Haasův dům na prestižní Kärtnerstrasse ve Vídni. K faktickému vyvlastnění Bítova po roce 1945 nikdy nedošlo (pro úmrtí majitele). Stát ovšem přesto převzal hrad do své správy a roku 1949 zpřístupnil veřejnosti. Vzniklý právní stav byl dořešen až v letech 1962-63 odškodněním dědiců (především bratrance - nejbližšího příbuzného, jímž byl belgický baron Evence III. Coppée [Eváns Kopé]) přesně podle závěti posledního majitele barona Haase.

služby návštěvníkům:

• muzeum
• zbrojírna
• kaple

Zajímavosti:

• Expozice historických jednostopých vozidel
• Historická expozice ve starém paláci
• Lapidárium Muzea Vysočiny Pelhřimov na hradu Kámen

Otevírací doba: V dubnu a říjnu je otevřeno o soboty, neděle a svátky od 9 do 16 hodin. V květnu, červnu a září je otevřeno každý den kromě pondělí od 9 do 17 hodin. V červenci a srpnu je otevřeno každý den kromě pondělí od 9 do 18 hodin.

Zdroj: http://www.hradbitov.cz/

Ubytování v okolí: