Obrázky

Hrad Ledeč nad Sázavou

Adresa: Hrad Ledeč nad Sázavou, Hradní 701, Ledeč nad Sázavou, 584 01
Telefon pro rezervace: +420 605 410 353
E-mail: hrad@zborenykostelec.cz
WWW: www.ledec.zborenykostelec.cz/

Popis: Hrad je pravděpodobně královského založení, i když počátky jeho dějin nejsou doloženy (podle PhDr. Tomáše Durdíka, předního českého odborníka v otázkách hradní architektury, byl hrad možná založen Václavem II.). S predikátem "z Kostelce" se ovšem setkáváme již roku 1280, kdy je zaznamenána zmínka o Dětřichu z Kostelce, královském podkomořím v letech 1271 - 1278. Souvislost s naším Kostelcem se bohužel dosud nepodařilo prokázat. První písemná zmínka o Zbořeném Kostelci (původně se jmenoval Kostelec nad Sázavou) pochází až z roku 1341, kdy jej král Jan Lucemburský dává do zástavy Oldřichu z Valdeka, majiteli sousedního Týnce. Ke svým poddaným se však nový majitel zřejmě nechoval nejlépe, jak dokládá jejich stížnost ke králi. O oprávněnosti jejich požadavku svědčí listina,v níž budoucí král Karel IV. v době nepřítomnosti Jana Lucemburského dovoluje, že se obyvatelé města Vadslavic (dnešních Václavic) a dalších šesti vesnic, patřících k panství, mohou vyplatit ze zástavy.

Po smrti Karla IV. se hrad načas nachází v královském držení, později jej vyšehradský purkrabí Chval ze Rzavého dostává do zástavy a nakonec i do dědičného držení. Ten se stal účastníkem střetnutí mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna, když na příkaz krále napadl Jana z Michalovic, který arcibiskupa podporoval. Později u krále zakročili Jan z Michalovic, Jindřich z Rožmberka, Petr z Vartemberka a další čeští páni a pohrozili, že Chvala z Kostelce zabijí, jestliže jej dopadnou. Po roce 1399 získává hrad v držení Filip Laut z Dědic, nejvyšší lovčí Království českého.

Roku 1411 se významným držitelem hradu stává Jan Sádlo ze Smilkova, rádce a oblíbenec krále Václava IV. Vzhledem ke svému postavení v blízkosti krále zastával také vysoké úřady - od roku 1407 byl královským komořím, později např. purkrabím na Bezděze, Karlštejně a členem královské rady.

Po Janově smrti se kosteleckého majetku ujal stejnojmenný syn. Ten byl v roce 1435 účastníkem dobývání táborského hradu Ostromeč, jehož posádka činila velké škody v okolí na zboží stoupenců strany pod jednou. V březnu roku 1440 se zúčastnil jednání Kouřimského, Čáslavského, Hradeckého a Chrudimského kraje a podepsal se pod zápis o zachovávání zemského míru. Na jednání byl rovněž zvolen za hejtmana Kouřimského kraje. Jan později zakoupil hrad Léštno s panstvím a Kostelec roku 1443 prodal.

Nový majitel, Kuneš z Dubé, řečený Rozkoš (mj. možná vnuk Jana Žižky z Trocnova - není jisté, zda si Žižkovu dceru vzal jeho otec či strýc), podniká z Kostelce loupežné výpady do širokého okolí při boji na straně katolických protivníků Jiřího z Poděbrad. Protože však Kuneš podepsal tzv. "zemský mír" a přesto českému království škodil "ohněm, braním a loupežími", je Kostelec v roce 1449 bezvýsledně obléhán. Po krátkém příměří je v květnu roku 1450 obležen podruhé vojsky Jiřího z Poděbrad a Pražanů. Přestože v rámci pomoci vytrhla dokonce hotovost jednoho ze spojenců, saského vévody Friedricha, k městu Mostu, aby tak odlehčila obléhanému hradu a vázala část českých vojsk, byl Kostelec záhy dobyt. O vojenském a politickém významu hradu svědčí skutečnost, že obou těchto obléhání se Jiří z Poděbrad zúčastnil osobně. V táboře obléhatelů byl prý přítomen i Jan Sádlo mladší, zřejmě díky své znalosti hradu a jeho slabin.

Kostelecké panství bylo rozděleno a samotný pustý hrad později připadl Zdeňkovi ze Šternberka, který jej opevnil a rozšířil (zajímavostí je ovšem to, že za zabavený hrad a další majetek byla Kuneši z Dubé vyplacena náhrada ve výši 1.550 kop českých grošů). Po jeho roztržce s králem, kdy se Zdeněk ze Šternberka staví do čela tzv. Jednoty zelenohorské, oblehla královská vojska roku 1467 šest jeho hradů.

Kostelecké panství bylo rozděleno a samotný pustý hrad později připadl Zdeňkovi ze Šternberka, který jej opevnil a rozšířil (zajímavostí je ovšem to, že za zabavený hrad a další majetek byla Kuneši z Dubé vyplacena náhrada ve výši 1.550 kop českých grošů). Po jeho roztržce s králem, kdy se Zdeněk ze Šternberka staví do čela tzv. Jednoty zelenohorské, oblehla královská vojska roku 1467 šest jeho hradů.

Později byl opuštěný hrad připojen ke konopišťskému panství a ponechán osudu. Od konce 18. století patřil hrabatům z Vrtby, majitelům sousedního Týnce. Zřejmě někdy v průběhu 19. století byl hradní areál částečně vyčištěn, přes příkop byla usnadněna cesta schody z kamenů a zajištěny některé koruny zdí. Pravděpodobně v prostoru horního nádvoří byl prý postaven altánek s výhledem na údolí Sázavy, z něhož se však do dnešní doby nic nezachovalo.

V minulém století se romantické zbytky hradu stávají místem častých návštěv romantiků, umělců i zájemců o českou historii. Hrad např. navštívil a nakreslil si do památníku Karel Hynek Mácha při svých cestách Posázavím.

V letech 1994-2003 se o záchranu kosteleckého hradu a jeho oživení pokoušelo občanské sdružení Řád rytířů bílého kříže. V rámci záchranných prací byly zajištěny podkopané stěny starého a nového paláce, částečně zajištěna obalová zeď a přezděn vrchol hlásky. V roce 2003 bylo sdružení z hradu vyhozeno, především zásluhou paní Miluše Burešové, tehdejší místostarostky města Týnec nad Sázavou. Sdružení od té doby pořádá v okolí Kostelce pouze kulturní akce. Hrad nadále chátrá.

služby návštěvníkům:

• výstavy
• muzeum
• občerstvení
• suvenýry
• parkoviště
• turistika
• prodej upomínkových předmětů

Zajímavosti:

• zbraně a numismatika

Otevírací doba: V dubnu a říjnu je hrad otevřen pouze o soboty a neděle od 9 do 16 hodin. Od května do září je otevřen denně mimo pondělí od 9 do 16 hodin.

Zdroj: http://www.ledec.zborenykostelec.cz/

Ubytování v okolí: