Obrázky

Zámek Hluboká

Adresa: Zámek Hluboká, Hluboká nad Vltavou, 373 41
Telefon pro rezervace: +420 387 843 911
WWW: www.zamekhluboka.cz/

Popis: Dnešní tvářnost zámku na Hluboké je spjata s osobou knížete Jana Adolfa II. Schwarzenberka (1799-1888) a jeho manželky Eleonory (1812-1873). Členové rodu Schwarzenberků, kteří v dějinách habsburské monarchie mnohokrát zaujímali významné postavení, dosáhli v generaci Jana Adolfa II. vskutku vrcholných met. Bratr Jana Adolfa II. Felix (1800-1852) působil v diplomatických službách v Londýně u dvora krále Jiřího IV., v Petrohradě, Paříži a v Berlíně. V listopadu roku 1848 dokonce stanul v čele vlády habsburské monarchie. Friedrich (1809-1885), bratr Jana Adolfa II. a Felixe, nastoupil životní dráhu ve službách církve. V roce 1835 se stal arcibiskupem v Salcburku, v roce 1842 kardinálem, od roku 1850 byl arcibiskupem pražským.

Kromě rozsáhlého majetku v Čechách vlastnila krumlovsko-hlubocká větev Schwarzenberků statky v Bavorsku, Štýrsku, Salcbursku a Rakousku. Události roku 1848 ovšem do poměrů na schwarzenberském dominiu velmi výrazně zasáhly. Tehdejšími reformami se pozemkové vlastnictví schwarzenberské primogenitury v Čechách ztenčilo na 178 000 hektarů, ve Štýrsku jim mimo to náleželo 22 945 hektarů. Na druhé straně se odhaduje, že formou reluice obdrželi Schwarzenberkové 2,2 milionu zlatých, tedy ohromnou sumu, která mohla být investována do hospodářství i do stavební činnosti.

Na všechny převratné změny musela reagovat i správa schwarzenberských panství. Jan Adolf II. se tehdy osvědčil jako schopný a rozvážný hospodář. Zkušenosti získané na svých cestách neváhal zavádět i na rodových statcích. Na nich se začalo s pěstováním nových hospodářských plodin – cukrovky, řepky olejné a bobu. Pozoruhodné novinky byly uplatňovány v lesním hospodářství, v rybníkářství i v chovu užitkových zvířat, kde byla zaváděna nová, výnosnější zušlechtěná plemena, zejména ovcí a hovězího dobytka. Velká péče byla věnována i chovu koní. Starý způsob trojpolního hospodářství na schwarzenberských velkostatcích ustoupil novým moderním metodám. Drenážemi byly vysoušeny bažiny na třeboňském panství, a tak zúrodňovány ve výnosné louky. Rozvíjelo se průmyslové zpracování produkce schwarzenberských velkostatků. V Postoloprtech byl v roce 1852 zřízen nový knížecí cukrovar. Tamtéž byl zušlechťován i žatecký chmel. Nově byly přestavovány a rozšiřovány provozy schwarzenberských pivovarů – v Třeboni, v Českém Krumlově a v Protivíně. Nové budovy protivínského pivovaru projektoval D. Deworezky – stejný architekt, který se podílel i na výstavbě hlubockého zámku.

Před začátkem první světové války náleželo ke schwarzenberskému majetku v jižních Čechách sedm fideikomisních panství o rozloze 315 000 jiter, čtyři svobodné statky o rozsahu 45 000 jiter, 12 zámků, 95 dvorců, 12 pivovárů, 2 rafinerie cukru, 22 pil a grafitové doly. Na schwarzenberských statcích bylo na 5 000 rodin řemeslníků a ve shcwarzenberských službách bylo mnoho set zaměstnanců, služebníků a úředníků. Kníže byl patronem 73 farností s 87 kostely. Ohromné bohatství krumlovsko-hlubocké větve schwarzenberského rodu i činorodá hospodářská aktivita byly základnou, bez níž by velkorysá výstavba rodové rezidence na Hluboké v době Jana Adolfa II. nebyla myslitelná. Přesto, že náklady nepochybně snižoval materiál z vlastních zdrojů i levná pracovní síla, dosáhly při velkoleposti hlubockého podniku tak závratné výše, že pohlcovaly velkou část výnosu ohromného schwarzenberského dominia.

Zámek na Hluboké byl ovšem jen jedním z mnoha, které schwarzenberské primogenituře patřily. Jako rezidence sloužily mimo jiné i zámky v Českém Krumlově, v Třeboni či v Libějovicích. Rozhodnutí učinit velkou přestavbou nové hlavní sídlo rodu z hlubockého zámku padlo patrně díky jeho poloze. V době mládí Jana Adolfa II. měl hlubocký zámek podobu, kterou mu dala barokní přestavba provedená za Adama Františka Schwarzenberka podle návrhů Pavla Ignáce Bayera a Antonína Eduarda Martinelliho. Předchůdcem barokního hlubockého zámku byl ovšem gotický hrad založený už ve 13. století a v následných dobách mnohokrát přestavěný. Zatímco zámek v Třeboni ležel ve městě a zámek v Českém Krumlově se nad městem vypínal, hlubocký zámek ležel v podstatě v izolované poloze na vysokém návrší zdvihajícím se nad zákrutem Vltavy na samém okraji českobudějovické pánve. Jeho poloha tak byla neobyčejně dominantní. Z oken horních pater zámku a z jeho věží se otevíraly poutavé výhledy do krajiny. A naopak díky této krajinné situaci byl hlubocký zámek zdaleka viditelný. Už sama jeho poloha vyjadřovala takřka „královské“ postavení schwarzenberského rodu v jižních Čechách. Tím nemohl Hluboké konkurovat žádný ze schwarzenberských zámků.

služby návštěvníkům:

• svatební obřady
• možnost pronájmu
• turistika
• prodej upomínkových předmětů
• zbrojírna
• knihovna
• parkoviště v okolí

Zajímavosti:

• čítárna
• ložnice kněžny Eleonory
• malá jídelna
• oblékárna

Otevírací doba: Zámek je přístupný od dubna do října denně od 9 do 17 hodin.

Zdroj: http://www.zamekhluboka.cz/

Ubytování v okolí: